Belgie
Belgie obecně
Belgické království je federativní konstituční monarchií. Leží v západní Evropě při pobřeží Severního moře. Na severu hraničí s Nizozemskem, na východě s Lucemburskem a Německem a na jihu s Francií. Rozloha Belgie činí 32 545 km². Je federací tří autonomních oblastí: Vlámsko čili Flandry, Valonsko a region Brusel. Tyto oblasti se dále dělí na 10 provincií. V roce 1958 se stalo zakládajícím členem Evropské unie, přičemž na belgickém území sídlí mnoho jejích orgánů. Také je sídlem pro některé mezinárodní organizace, například NATO, kterého je také členem. Úředním jazykem je vlámština, která je velmi podobná nizozemštině, francouzština a v některých oblastech se objevuje i němčina. Jsou členem eurozóny, platí se zde tedy eurem. Hlavním městem je Brusel. Králem Belgie je Albert II.
Pokud se do Belgie chystáte, určitě se vám bude hodit Belgie - turistický průvodce a mapa Belgie.
Povrch
Na severu a severozápadě Belgie se rozprostírají nížiny. Pobřeží Severního moře, které má délku 68 kilometrů, je také velmi nížinaté s písečnými přesypy a plážemi. Ve středu Belgie se rozprostírají roviny, které mají velmi úrodnou půdu, a také se zde nachází hustá říční síť. Hlavními toky jsou Šelda a Maas. Směrem k východu se roviny pomalu zvyšují na vrchoviny. Největší belgické pohoří jsou Ardeny, které leží na jihovýchodě země. Je to lesnatá vrchovina a plošina s rašeliništi prostoupená hlubokými údolími. Půda zde není příliš úrodná, pro zemědělství je tedy tato oblast nevhodná. Nalézá se tu nejvyšší bod Belgie - Signal de Botrange (694 m). Tyto nejvyšší části Belgie v pohraničních oblastech jsou chráněny jako přírodní parky a přírodní rezervace. Za druhé světové války se v Ardenách odehrála bitva, která patřila k posledním, kterou vyhráli Němci. Část tohoto pohoří zasahuje i do Francie. Belgie se velmi potýká s vážnými ekologickými problémy. Její řeky kupříkladu patří k nejznečištěnějším v celé Evropě. Důvodem těchto problémů je mimo jiné to, že Belgie patří do hlavních tranzitních zemí Evropské unie. Dále také pozice státu, který se nachází mezi zeměmi způsobujícími zvyšování znečištění (Německo, Francie či Nizozemsko) či významná pozice těžkého průmyslu, a to zejména hutnického a chemického. K problému se také špatně staví belgická vláda, která nepodnikla dostatečně ráznou environmentální politiku.
Podnebí
Belgie patří do mírného podnebního pásu, v některých místech je podnebí i přímořské. Časté tu jsou srážky, které se objevují v každém ročním období. Průměrná teplota se v lednu pohybuje okolo 3 °C a v červenci okolo 18 °C. V Ardenách je podnebí mnohem chladnější a to jak v zimě, tak i v létě.
Obyvatelstvo
Celkový počet belgického obyvatelstva z roku 2005 činí 10 364 388. Belgie má opravdu vysokou hustotu zalidnění. V Evropě ji má vyšší už jen Nizozemsko a některé malé státy, jako je například Monako. Nejvyšší hustotu zalidnění v Belgii má Brusel a jeho okolí. Naopak nejnižší hustotu zalidnění má kvůli přírodním podmínkám oblast Arden. Nejvíce lidí žije ve Vlámsku (přes 6 milionů). Ve Valonsku žije necelých 3,5 milionů obyvatel. V Bruselském regionu žije něco málo přes 1 milion populace. Velmi vysoká je zde také míra urbanizace, ve městech totiž žije přes 97 % obyvatel. Obyvatelstvo tvoří germánští Vlámové (58 %), kteří žijí zejména na severu Belgie a hovoří dialektem nizozemštiny a románští Valoni (31 %), kteří se objevují převážně na jihu a hovoří francouzsky. Na východě země jsou časté i menšiny Němců, kteří tvoří necelé 1 % obyvatel. 10 % tvoří menšiny dalších národností, zvláště pak Italů, Francouzů nebo také přistěhovalců z Maroka, Alžírska a Turecka.
Ekonomika
Belgie je hospodářsky vyspělým státem s rozvinutým průmyslem a produkčním zemědělstvím. Intenzivně se zapojuje do mezinárodního obchodu. Nalézají se zde ložiska kvalitního černého uhlí. V jižní části státu je významná těžba keramických a stavebních surovin. Belgie je vysoce industrializovaná země. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví (zpracovávání dovážených surovin), strojírenství (tradiční výroba zbraní), elektrárenství (významný podíl jaderné energetiky), potravinářství (pivovarnictví a cukrovarnictví – pivo a pralinky) či textilní (tradiční belgické krajky). Má také významný podíl na světovém obchodu s diamanty, které se brousí v Antverpách. Belgie v zemědělství využívá 45 % rozlohy státu. Převažuje zde živočišná výroba – chov mléčného skotu a prasat. Z rostlinné výroby jsou zde hlavními plodinami obilniny, cukrovka, brambory, chmel, ovoce a zelenina. V zemi se nachází kvalitní a hustá dopravní síť. Belgická železniční síť patří k nejhustším na světě. Antverpy, které leží v ústí řeky Šeldy, je hlavní belgický přístav a druhý největší v celé Evropě.
Města
Brusel je hlavní a největší město Belgie. Zároveň je hlavním městem Vlámska. Leží ve středu země a žije zde pouze okolo 145 tisíc obyvatel. V celé okolní aglomeraci Bruselského regionu ale žije až 1 milion obyvatel. Patří k nejkosmopolitnějším městům Evropy, cizinců zde žije přes 25%. Je politické, hospodářské a finanční centrum státu. Jako celé okolí Bruselského regionu je i toto město bilingvní – úředními jazyky jsou tedy francouzština a nizozemština. Brusel je sídlem mnoha významných mezinárodních institucí, například je hlavní centrálou NATO, ale i některých institucí Evropské unie (Evropská komise, Rada Evropské unie, výbory Evropského parlamentu), díky čemuž se Bruselu přezdívá „hlavní město Evropy“. Brusel je plný ulic s luxusními a speciálními obchody. Nalézají se zde ale i historické památky. K nejvýznamnějším patří náměstí Grand Place či Královský palác.
